Úvodní stránka
Svatý otec mladým
O pěším putování
Pěší poutě od 2008
Pěší poutě mládeže
Opava-Velehrad

Pěší pouť 2010
3PP
3. Pěší Pouť:
6. - 11. červenec 2010
Heslo pouti:
,,Udělejte všechno, co vám řekne“ (J 2.5)
Svědectví

3.pěší pouť Opava – Velehrad aneb ,,Udělejte všechno, co vám řekne“ (J 2.5)

Ano, ano, už je to tady, úterý 6.7. ráno. Před opavskou konkatedrálou Panny Marie se hromadí téměř 70 nadšenců z různých koutů naší diecéze i diecéze olomoucké  všech věkových kategorií, včetně o. Bartka a s. Františky. Všichni přicházejí se stejným odhodláním – Vyjít a hlavně dojítJ na Velehrad, prožít týden putování naplněný radováním se z krásné přírody, z deště i slunce spolu s dalšími skvělými lidmi prosit za své vlastní intence.

Tak a ještě  vyfasovat  vizitku, krásný oranžový zpěvník a o nic méně krásnější červený šátek a po mši sv. sloužené o. děkanem Pavlem Cieslarem se rozloučit s Opavou a vydat se do krajů známých i neznámých téměř celý den s mokrým průvodcem- vydatným deštěm. Po celý týden putovaní jsme se zamýšleli nad slovy z encykliky Jana Pavla II. Dives in misericordia, modlili se růženec s prosbami za mládež, diecézi, kněze, závislé na drogách, opuštěné, nemocné…. Prvním cílem naší cesty se stal již potřetí v řade Fulnek, kde se o nás opět ochotně postaraly rodiny. Večer jsme se ještě všichni setkali na adoraci ve fulneckém kostelíku. A ani iskerka nechybělaJ.

Noc utekla jako voda, a probudili jsme se do druhého dne naší pouti. Raní mši sv. sloužil generální vikář o. Martin David, který se k nám také přidal a putoval s námi až do Bělotína – druhé zastávky na poutní cestě.Tentokráte se přespávalo v místní školní tělocvičně, takže při troše štěstí někteří spali na měkkých žíněnkáchJ. A než se člověk nadal, už seděl v lavici Bělotínského kostela a poslouchal slova o.Klementa Recla, jež za námi přijel sloužit mši sv. Poté nás čekal mini vstup do živého vysílání rádia Proglas, protože: ,,My jsme šli na Velehrad, a vy nee“…J Po tomto vyčerpávajícím výkonu nás čekal nejkratší úsek z celého týdne, jen 23 km do Paršovic. Slunce nám ukázalo svou pravou tvář a my, někteří méně namazaní jsme případné spáleniny chladili pod solidně ledovou vodou – diky za niJ. A jak jinak, následoval výborný bramborový guláš a potom již tradiční ,,molekuly“, ,,rybičky“ a nakonec se Paršovicemi rozléhal zpěv….,,Obětuji tobě Pane můj, celý život svůj…“

Další den ráno po mši sv. jsme se vydali tentokrát na dalekou cestu do Hulína, prý 30-ti km J. Slunce se ani pro tento den nechtělo ani na chvíli vzdát své vlády. Sestra Františka nám přiblížila hodně zajímavou práci misionářky v Paraguaji, kde nějaký čas pobývala. Cestou jsme se zastavili v Prusinovicích na oběd. Ninjové nám program zpestřili kulturní vložkou. A po načerpání nových sil s nadějí, že je Hulín už opravdu blíž než dál, jsme se vypravili zase na cestu. V Hulíně holky spaly v rodinách a kluci na faře (a že byl zrovna pátek, J rozhodli se dobrovolně držet půst „ala čokoláda Milka“) J

A už je opět ráno, pro změnu opět převláda vedro, ale naštěstí po obědě ve Vrbce nás čekala cesta krásným stinným a předlouhým lesem. Pak už jen projít nekončícími Kudlovicemi, zdolat prudký kopec a přes louku zase dolu a co nevidět jsme si vybalovali věci ve škole v Traplicích. Zahráli jsme si naposledy nějaké hry, pomodlili se, poslali si poslední iskerku a zazpívali jsme si na dobrou noc: „Dej nám klidnou noc i kamarádům, (rodičům, nemocným)…Prosíme tě Pane náš i kamarádům….“

Ráno nás pak čekalo Na Velehrad už jen pár km…V bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje jsme předložili všechny své intence. Celou pout jsme završili mši sv. slouženou o. biskupem Josefem Hrdličkou. Pak ještě společné foto a pak volný program. Čas utekl jako voda a ani jsme se nenadáli a už jsme seděli v autobuse a jeli domu…A mohli jsme děkovat: „To náš Bůh, to náš Pán, odevzdejme se mu. Zvedněme dnes své ruce, srdcem chvalme ho!“

Díky Pane za organizátory této poutě.
Díky Pane za lidi, kteří se nás na našem putování ochotně ujali.
Díky Pane za všechny poutníky, se kterými jsme se setkali.
Díky Pane za všechny, kdo na nás myslí v modlitbách.
Díky Pane za lásku, kterou nám dáváš a kterou máme rozdávat dal kolem sebe. 
Díky Pane za víru, kterou jsi v nás zasel.
Díky Pane za naději, ze nikdy nejsme sami, i když nás všichni opustí.
Díky Pane, že nám dáváš sílu jít za tebou proti proudu tohoto světa. Dej, ať v tom vytrváme.
Díky Pane za to, že jsme zdraví, že můžeme chodit.
Díky Pane za puchýře a bolavé nohy. Mohli jsme pokorně k tobě přistoupit a přiblížit se tak alespoň o krůček k tvé mnohonásobně větší bolesti na krizi.
Díky Pane za bolesti jak fyzické, tak ty, které si nosíme v srdci. Proměň je jednou v radost věcnou v nebi.

A tak skončila 3. pouť z Opavy na Velehrad, ale ne na vždy, vždyť už příští rok jdeme zase J. Proto neváhejte a připojte se, určitě nebudete litovat!  Neb je to opravdu „solidní za ty prachy“

Štěpánka Komárková ze Sádku
Trasa pouti:
první den: Opava – Fulnek (29 km),
druhý den: Fulnek – Bělotín (25 km),
třetí den: Bělotín – Paršovice (23 km),
čtvrtý den: Paršovice – Hulín (30 km).
pátý den: Hulín - Traplice (33 km).
šestý den: Traplice - Velehrad (8 km).
Počet poutníků:

58 poutníků bylo z měst a obci: 
Český Těšín, Hněvošice, Hnojník,  Horní Žukov, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Jezdkovice, Komorní Lhotka, Litultovice, Malé Hoštice, Nedasová Lhota, Nedašov, Oldřišov, Olomouc, Opava, Opava-Komárov, Opava-Vlaštovičky, Ostrava-Dubina, Petřvald, Sádek, Stěbořice, Studénka, Třanovice, Velké Heraltice, Větřkovice, Žimrovice, Zlatníky.