Úvodní stránka
Svatý otec mladým
O pěším putování
Pěší poutě od 2008
Pěší poutě mládeže
Opava-Velehrad

Pěší pouť 2016
9PP
9. Pěší Pouť Opava-Velehrad:
4.-10. červenec 2016
Heslo pouti:
"Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství." (Mt 5,7)
Duchovní patron pouti:
Bl. Matka Tereza z Kalkaty
Svědectví

    Svatý rok milosrdenství vyhlásil papež František v bule Misericordiae Vultus (Tvář milosrdenství). Mottem tohoto roku je ,,Milosrdný jako Otec." Tento rok je vyjímečný tím, že můžeme pociťovat více božího milosrdenství, například díky branám milosrdenství, které jsou otevřeny po celé Zemi. Papež František připomíná refrén ze 136. žalmu, píše: ,,Neustálým opakováním slov "jeho milosrdenství trvá na věky", jako v tomto žalmu, se jakoby chce prolomit hranice prostoru a času a všechno má být zasazeno do věčného tajemství lásky. Jako by se tím chtělo říci, že nejenom v dějinách, ale i na věky bude člověk pod ustavičným milosrdným Otcovým pohledem." Tento úryvek z buly Misericordiae Vultus utvrdil mou víru v boží milosrdenství. Měli bychom se snažit být stejně milosrdní jako Bůh. Ne každý člověk může zažít rok milosrdenství, proto si toho musíme vážit a pamatovat si ho, abychom mohli svým dětem, vnoučatům vyprávět o tom, jak jsme prožili tento rok. Papež František nás vybízí, abychom svoji víru dosvědčovali s větším nadšením a přesvědčením a to byl také jeden z důvodů, proč jsem se vydala na pěší pouť.

        V pondělí 4.7.2016 bylo krásné a slunečné ráno. Asi 50 poutníků jej započalo mší svatou v konkatedrále Panny Marie v Opavě a pak tito stateční provázeni modlitbami svých blízkých vyrazili na dlouhou, ale i posilující pouť až na Velehrad. První den jsme urazili 30 km do města Fulnek, kde se nás ujaly dobré duše, které nás ubytovaly ve svých domovech. Druhý den ráno na nás už čekal P. Martin David, který nás povzbudil svým slovem a požehnal nám na cestu. Měli jsme před sebou asi 24 km. První zastávka byla v Odrách, kde nám místní farář poskytl zákoutí na faře. Do Bělotína jsme dorazili odpoledne. Večer jsme v kostele sv. Jiří měli adoraci, která byla duchovní posilou po namáhavém dni. Ráno nás poctil svou návštěvou P. Vít Zatloukal. Pokaždé je pro mě velkým zážitkem houpající se most, který schválně všichni poutníci rozhoupou. Na konci cesty nás čekala zasloužená odměna v podobě guláše a pořádné sprchy. Večer nás čekala přednáška P. Jana Larishe o biskupu Nathanovi. Ráno pro nás byl šok mše svatá v 6:00, kde jsme se posilnili duchovně a po mši nás čekalo i posilnění tělesné od dobrých lidí z Paršovic. Naše další zastávka byla prostorná tělocvična v Holešově, v tomto městě mimo jiné působil  sv. Jan Sarkander. Při jedné z přestávek jsme chtěli udělat společnou fotku, ale bylo nás hodně a nebyli bychom všichni vidět, a tak nám jeden pán přistavil vozík a tím nám hodně pomohl. Po příchodu do Holešova jsme dostali krabičku s těstovinovým salátem. Další den jsme měli mši s místními farníky. Před odchodem jsme si dali snídani ve velmi dobré pekárně. Cesta byla tento den krátká (18 km). Do Kvasic jsme dorazili už kolem třetí hodiny. Protože byl pátek, šli jsme do kostela na křížovou cestu. Po křížové cestě zavládla nadvláda hry Městečko Palermo, kterou hrála téměř polovina poutníků. Ráno jsme vycházeli už v šest hodin, abychom byli v Traplicích co nejdříve, což se nám podařilo. Protože nám se sestrou a kamarádkou došlo jídlo, zašli jsme si ve vedlejší vesnici do obchodu, ale nestíhali jsme na odchod. Napadlo nás zeptat se, jestli by nás místní nepustili před sebe ve frontě. Jejich reakce mě ohromila: ,, Vy jste poutníci, co sedí tam nahoře, jak jste tak krásně zpívali? Běžte, ať vám neodejdou." Jak velkou sílu má jedna písnička zpívaná od srdce. Po velkém závodu na vrcholek kopce nás s otevřenou náručí přijala rodina, která nám každý rok zkracuje a zpříjemňuje cestu. Po příchodu nás čekalo milé překvapení. Řízky a bramborový salát. Poté co jsme se osvěžili sprchou, odešli jsme na mši do nádherné kaple. Po mši jsme zůstali v kapli a děkovali. Tímto bych taky chtěla poděkovat o. Bartłoměji Blaszkovi, za jeho vedení celé pouti, ochotu, trpělivost a šíření dobré nálady. Když jsme všem dostatečně poděkovali, čekalo nás už tradiční posezení u kofoly. Ráno se asi deset z nás vydalo na nedaleký kopec, vzdát díky také Bohu. Rozhodli jsme se stihnout východ slunce, což se nám podařilo a byl to zážitek k nezaplacení. Asi po hodině jsme se vrátili zpět, abychom se stihli nasnídat, zbalit a vydat se na poslední část naší cesty. Nejsilnější zážitek mám z místa, kde už vidíme baziliku a zastavíme se, abychom poděkovali Otci za cestu. Po této modlitbě si poutníci zují boty a do cíle dojdou bosky. Slavnost byla nádherná. Po mši svaté jsme si prošli bránou milosrdenství. Asi v jednu hodinu pro nás přijely autobusy a my jsme se vydali na cestu domů.

        Závěrem bych chtěla říct: ,,Když uslyšíte "puk puk" u dveří do vašeho srdce, nemyslete si, že klepe hipopotam, protože to klepe Bůh."

Terezie Šrámková

Trasa pouti:

první den: Opava – Fulnek (30 km)

druhý den: Fulnek – Bělotín (25 km)

třetí den: Bělotín – Paršovice (23 km)

čtvrtý den: Paršovice –  Holešov (24 km)
pátý den: Holešov - Kvasice (18 km)
šestý den: Kvasice - Traplice (24 km)

sedmý den: Traplice - Velehrad (6 km)

Počet poutníků:
55 poutníků z měst a obci:

Bohumín, Bravantice, Chlebičov, Fulnek, Hať, Hlučín-Darkovičky, Hněvošice, Komorní Lhotka, Kravaře, Odry, Opava, Ostrava, Paršovice, Praha, Raduň, Rohov, Stěbořice, Štáblovice, Štěpánkovice, Tošovice, Třanovice, Vražné,Vršovice.